V prvním zápase jsme svedli se Sokolem Pražským bratrsko-vražedný souboj, který ale z naší strany po většinu zápasu připomínal spíše sebevraždu. Přestože jsme začali velmi slušně a 6 minut měli ze hry o trochu víc, zbytek 1. čtvrtiny jsme projeli 0:8. 7-bodové manko jsme se snažili zmenšit ve 2. čtvrtině , ale nejlepší hráč soupeře Savič byl proti. Pod oběma koši si s námi dělal, co chtěl, a když k tomu Pražané přidali téměř 100% trestné hody jejich náskok se vyhoupl na 17 bodů. Ani po přestávce se naše hra příliš nezlepšila a skóre se vyšplhalo až na 30 bodů. Světlým momentem v tomto zápase se stala poslední čtvrtina. Kapitán Šimon Gareis nechtěl připustit úplné selhání našeho týmu a poslední úsek jsme pod jeho vedením vyhráli o 15 bodů. To již ale byla z naší strany pouze kosmetická úprava na konečném výsledku 61:74.
Svou reputaci jsme si chtěli vylepšit hned v dalším zápase s NH Ostrava. Celý první poločas se táhl ve stylu dobývání ostravského dolu, který se vytvořil před jejich košem. Naše nemohoucnost dát koš vyústila ve 4-bodové manko před přestávkou. Po důraznější domluvě v šatně se na hřiště vrátil zcela jiný tým. Zvýšená agresivita v obraně začala přinášet lehké body v útoku a skóre se začalo přehupovat v náš prospěch. Z vyrovnaného zápasu se tak stala zcela jednoznačná záležitost, když jsme za druhý poločas dovolili soupeři vsítit pouze 9 bodů.
V sobotním dopoledne jsme narazili na obhájce loňského prvenství. Již prvních pár minut naznačilo, že toto družstvo má svou kvalitu. Jejich zdvojování na útočné polovině nám dělalo velké potíže, se kterým jsme se nedokázali vyrovnat až do konce 2. čtvrtiny. Mnoho ztrát z naší strany a jednoduché body pro Pardubice znamenaly jejich poločasové vedení 46:27. Do 3.čtvrtiny jsme přeci jenom o přestávkové návštěvě toalet vlítli trochu lehčí a již bez jakéhokoliv respektu dokázali snížit náskok favorita až na 12 bodů. A to jsme ještě zahodili pár jasných šancí. Sebevědomý soupeř však po našem nástupu nezpanikařil. Znovu využil každé naše zaváhání a zaslouženě dotáhl zápas do vítězného konce.
Sršni - Baskeťáci Josefov 49:55
Pokud jsme ještě chtěli pomýšlet na medailové umístění bylo vítězství na d pořádajícím týmem nutností. S Josefovem jsme se střetli již v domácí kvalifikaci a byl to vyrovnaný souboj, který jsme prohráli až v koncovce. Jako přes kopírák se vyvíjel i tento zápas. Po téměř vyrovnaném poločase (-3) přišel náš nápor ve 3. Čtvrtině, kterou odtáhl Víťa Krejčí se svou pětkou a vytvořil pro nás 3-bodové vedení. Za poslední čtvrtinu z pohledu domácích by se nemusel stydět ani náš hlavní sponzor stavební firma Kočí. Na tak kvalitní beton, jaký dokázali umíchat s hlavním předákem Vojtou Plechačem, by byly krátké všechny přírodní úkazy, natož nějaké sršní bodnutí. Našich 6 bodů za posledních 8 minut bylo opravdu málo.
Sršni - BK Snakec Ostrava 64:51
Na závěrečný zápas jsme se velmi těšili. Pod vedením velkého vezíra Dušana Hrdličky předváděli Snaci po celý turnaj typický minižákovský basketbal bez jakýchkoliv ochcávek. Celý první poločas jsme odehráli ve velké pohodě. Dařilo se nám téměř vše, na co jsme sáhli. Jedna akce střídala druhou a po 16 minutách jsme již vedli o 32 bodů. Ve druhém poločase přeci jen přišel útlum. A tak jedinou pohlednou akcí byl koš Šimona Gareise po dvojitém Rittbergeru. Šanci dostali všichni hráči z lavičky, a tak konečné skóre nebylo tak výrazné jako po prvních dvou čtvrtinách.
Individuální ocenění: Vít Krejčí 1 All Star pětka, Šimon Gareis 2 All Star pětka
Hodnocení trenéra: ani nevím, jestli brát 4. místo jako úspěch či neúspěch. Vzhledem k tomu, že 2/3 týmu tvořili mladší hráči, bych měl být spokojen, ale sám cítím, že jsme měli o kousek navíc. Na druhou stranu jsem rád, že se náš herní projev prezentoval poctivou obranou a jednoduchostí v útoku. Proto si myslím, že tento tým má v sobě skryté rezervy, ze kterých bude v dalších letech moci čerpat. V každém zápase zazářil někdo jiný, a tak bych nerad nikoho vyzdvihoval. Pochvalu si zaslouží všichni hráči, kteří fungovali jako jeden tým, ať už na palubovce či mimo ní. Skoro pro každého to bylo tuto sezónu druhé mistrovství, a tak jsem byl velmi potěšen, že jsme vyjeli v tom nejsilnějším složení, co máme. Proto bych rád poděkoval všem rodičům za velikánkou podporu, která s tím souvisí. Další poděkování bude patřit trenérům, kteří se podíleli na přípravě týmu. Samozřejmě nesmím zapomenout na mého neúnavného asistenta Milana Matějku. Speciální poděkování míří do Mirotic: někdo vozí dary z moře a někdo zase z Blatný.
Tým mladších minižáků zvítězil v Národním finále a připsal si tak již druhý republikový titul.
Sršni - Slavoj BK Litoměřice 66:48
Kluci prošli turnajem bez prohry. V základní skupině narazili na domácí celek, který bojoval jako lev a výsledkem bylo to, že zatížil Sršní konto 60 body, což bylo nejvíce z celého turnaje. Poté jsme se utkali s loňským finalistou mistrovství, týmem LOKO Plzeň. Plzeňáci se také projevili jako bojovníci, ovšem, stejně jako loni, ani tentokrát se jim Sršně nepodařilo zdolat.
Ve čtvrtfinále nás čekal soupeř z Brna. V tomto utkání se poprvé na turnaji pořádně rozehrála první pětka, což znamenalo, že po první čtvrtině svítil na tabuli výsledek 17:4. Brňané sice poměrně překvapivě vzdorovali ve druhé čtrtině, přesto poločasové vedení o 18 bodů přineslo Sršňům pohodu a klid. Pokyn pro druhou půli zněl jasně: Zvýšit agresivitu v obraně (prostě nesmí projít za žádnou cenu:) a zrychlit přechod do útoku. To Sršni splnili, a proto jejich vedení rychle narůstalo. V závěru už mohli šetřit síly na semifinálového soupeře z Pardubic.
Pardubičtí ve svém čtvrtfinále bojovali se Sokolem pražským až do posledních vteřin utkání, což se v utkání proti Sršňům projevilo. V první čtvrtině ještě drželi krok, ale poté, co nastoupila pětka vedená Vítkem Krejčím, se jejich naděje na překvapení rozptýlila jako plyn nad Syntézií...
Finále s Litoměřicemi přineslo pěkný a bojovný basketbal, ve kterém nechyběly emoce - prostě finále jak má být. Sršni poprvé na turnaji museli zabrat skutečně ze všech sil, i přesto po třech čtvrtinách vedli pouze o 10 bodů. Roli favoritů ovšem zvládli a zaslouženě zvítězili i v posledním utkání.
Vůdčí postavou byl, steně jako v loňském roce, kapitán Vítek Krejčí. Tento talentovaný hráč je spoluhráčům dobrým vzorem v dovednostech, ale i v chování, a to jak na palubovce, tak i mimo ni. Pochvala ovšem patří všem hráčům. Myslím ale nejen na předvedené výkony. Kluci byli fantastičtí i tím jak se chovali. Byl na ně spoleh ve všem. S takovým týmem je radost trénovat a my trenéři jsme si tuto radost skutečně užili. Hoši děkujem!
Poděkování patří výborné partě rodičů, Járovi, který roli asistenta a vedoucího týmu zvládl na jedničku podtrženou! Díky Petrovi a Víťákovi za spolukoučování, Alešovi za cenné postřehy z hlediště a vám všem za fandění a gratulace. Zvlštní dík patří trenéru Ústí - Slávku Kolaříkovi za zapůjčení trenérské tabulky v semifinálovém a finálovém utkání. Výrazně tak přispěl k tomu, že jsme klukům mohli o time outech zamotat hlavy čmáranicemi o jejichž významu asi neměli ani tušení. Díky Slávku.
Pochvalu zaslouží také rozhodčí, kteří odvedli vynikající práci. Poslední dík patří organizátorům turnaje. ˇUčastnili jsme se mnoha Festivalů a mistrovství (některé jsme i organizovali). Vždy jsme byli spokojeni, ale to co předvedli organizátoři v Ústí nad Labem, to nemá konkurenci.
Víťa Krejčí je MVP turnaje!
Míra Procházka a Štěpán Borovka v All-stars!
První trénink bude v pondělí 14.5. 2012 od 16:15 na Tylovce (vemte si i obuv na venkovní hříiště).
Sršni - BK Prostějov 78:45
Proti Orlům jsme nezačali dobře. Naši malí Sršni zřejmě nechali žihadla v šatně. Proto bojovnější soupeř vedl po první qvartě. Naše druhá pětice vlétla na soupeře a výsledkem bylo, že už v poločase bylo o výsledku rozhodnuto. Od druhé čtvrtiny jsme vládli hlavně v silových soubojích pod oběma koši. Je nutno dodat, že naši těžkotonážníci v týmu z Prostějova neměli moc soupeřů.
Sršni - BK Lokomotiva Plzeň 68:58
Zápas s Lokomotivou měl rozhodnout, kdo půjde na lehčího soupeře ze skupiny D. Od samého začátku jsme dělali soupeři starosti s naší celoplošnou obranou a se sršními výpady na útočnou polovinu. Až do konce zápasu jsme drželi otěže pevně v rukou a už vyhlíželi rozhodující zápas NF.
Souboj s tradičním rivalem měl rozhodovat, jestli odjedeme z NF jako úspěšní či nikoliv. V úvodní čtvrtině měli lehce navrch Perníkaři. Pardubická hra byla týmovější a a bylo v ní méně chyb jednotlivců. Do druhé čtvrtiny vstoupila naše vyšší sestava náporem a především pod košem jsem dělali soupeři velké problémy. Několikrát během čtvrtiny jsme mohli soupeři drobně odskočit a možná se tím trošku zklidnit, ale párkrát jsme minuli jasnou pozici a proto se šlo do šaten za nerozhodného stavu. V průběhu poločasové pauzy náš tým asi chytil koňský virus. Jeho příznaky byli jednoznačné. Skoro všichni hráči měli v trenýrkách bobečky. Perníkáři, narozdíl od nás, vlétli na hřiště odhodlaně a až do konce zápasu postupně Sršníkům odskočili až na konečných 15 bodů.
V souboji poražených čtvrtfinalistů se hrálo o to, kdo bude bojovat o 5. respektive o 7. místo. Jinými slovy to byl souboj o ,,čest,,. Ta naše zřejmě zůstala v Písku. Po naprosto odevzdaném výkonu Sršňů mohli hráči Sokola pražského odcházet z haly se vztyčeným praporem. Zato Sršni by si cestu na večeři zasloužili absolvovat Ostravskými kanály
Poslední šance jak si napravit reputaci a odjet z Ostravy se vztyčenou hlavou měli Sršni proti týmu Klatov. Bohužel naše bobečkyáda začala tentokrát už před zápasem. Našim nejchytřejším hráčům, hlavám pomazaným, matematickým výpočtem vycházelo, že po předchozích výsledcích v turnaji nemůžeme Klatovy porazit. Vrcholem celého turnaje byla naše demonstrace nemohoucnosti většiny hráčů pokračovat v zápase po několika vteřinách hry. S chutí hrající soupeř jednoznačně zvítězil.
Na turnaj jsme odjížděli s přáním přejít přes čtvrtfinále. To až do poločasu proti Pardubicím nebylo nereálné. Bohužel od této chvíle naši stěžejní hráči neunesli tíhu okamžiku a postupně se turnajem prokousávali v nepochopitelné psychické křeči. V našich očích nebyla radost z té nejhezčí hry na světě, ale strach. Osmé místo odráží naše výkony na turnaji. Do all-star týmu byl vybrán Gabriel Pták a nejužitečnějším hráčem týmu byl zvolen Mikuláš Houser.
V Sršních dějinách bylo málo takhle krásně poskládaných týmů. Při závěrečném nástupu jsme byli jednoznačně největší tým. To samé ale platí o tom, že nikdy tým Sršňů nebyl tak ustrašený a nesebevědomý. Doufejme, že v průběhu příští sezóny tým nabere potřebné sebevědomí a na vrcholných akcích bude důstojnějším soupeřem.
Sršni si v předkole vybojovali účast na mistrovství ČR v kategorii U13, které proběhne ve dnech 11. až 13. května 2012 v Hradci Králové. Starší minižáci tak uzavřeli bilanci účasti Sršňů na závěrečných turnajích ve všech kategoriích od nejmladších mini až po mladší žáky.
Sršni zahájili předkolo vítězným zápasem s Loko Plzeň. Zápas byl vyrovnaný pouze do 2. minuty úvodní čtvrtiny (2:2), ale pak se Sršni popsazovali rychlými protiútoky a po první čtvrtině vedli již 29:4.
V dalším zápase proti Brnu Sršni ve 2. minutě dokonce prohrávali 2:4, ale další průběh byl opět jednoznačný.
Nejlepší zápas předkola byl souboj neporažených týmů - domácích Sršňů a Baskeťáků s Josefova. Hosté byli vyšší a toho využívali zejména v obraně, kdy tvořili neproniknutelnou hráz domácím borcům. Ti neúnavně naráželi na staženou odstoupenou obranu a díky své rychlosti dělali Baskeťákům z Josefova velké problémy. V úvodní čtvrtině dokonce vedli již 17:10 ale hosté několikrát v dalších čtvrtinách vyrovnali. Po 3. čtvrtině Sršni vedli 47:43 a zdálo se, že hosté odejdou poraženi. V dramatickém závěru nejprve hosté odskočili na 53:58, Sršni necelé 2 minuty před konce díky velké bojovnosti vyrovnali na 60:60, ale v závěru po několika ztrátách plynoucích z velkého nasazení se hostům podařilo uhájit vítězství. Všichni hráči zaslouží pochvalu za bojovnost. Odevzdali maximum a tento turnaj ukázal, že se nemusí bát dalších soupeřů na mistrovství ČR, i když asi budeme patřit vzrůstem mezi nejmenší týmy.
Náš nejhorší výkon přišel hned na úvod MČR s Brnem. Jako bychom se po dlouhé cestě vlakem nemohli probudit. Celý zápas byl velmi vyrovnaný, a tak o výsledku za nerozhodného stavu 69:69 rozhodla střela v poslední sekundě nejlepšího brněnského hráče Bláhy. Té však předcházel útočný doskok, kde jsme trestuhodně zaspali. S chutí hrající soupeř nám udělil varování, že v dalších utkáních budeme muset o hodně víc zabrat.
V zápase s Ostravou jsme chtěli odčinit úvodní zaváhání a na naší hře to bylo znát. Od prvních minut jsme do utkání dávali velkou energii. Obzvláště naše vytažená obrana dělala soupeři veliké problémy, což se projevilo i na skóre, když jsme po 8 minutách vedli 34:10. Snakové však své zbraně nesložili a v průběhu druhé čtvrtiny náš náskok smrskli až na 6 bodů. To však bylo z jejich strany vše a další nápor vedený Radimem Ptákem již neustáli.
Pouze 2,5 hodiny jsme měli na odpočinek a čekal nás největší adept na první místo pořádající Pardubice. Začátek naznačil, že proti nám stojí o hodně kvalitnější a hráčsky vyrovnanější tým. Skóre rychlo narůstalo ve prospěch domácích, a přestože jsme bojovali, co nám síly stačily, nebylo to nic platné. V poločase jsme již prohrávali o 19 bodů a naše vyčerpání z předchozího zápasu bylo vidět čím dál víc. I proto jsme se rozhodli do druhého poločasu rozvrhnout minutáž na všechny hráče, abychom pošetřili hlavní opory do dalšího zápasu.
Sršni- Sokol pražský 83:79 po 2 prodlouženích
Nejdramatičtější podívanou celého turnaje se stal zápas se Sokolem Pražským. Obě družstva se po 40 minut přetahovali o vedení. V závěru čtvrté čtvrtiny, kdy už jsme hráli bez vyfaulovaného kapitána Jirky Švarce, jsme po trojce Víti Krejčího měli dva body navrch. Bohužel jsme si opět v poslední sekundě, po zoufalé střele, nepohlídali obranný doskok a soupeř s klaksonem vyrovnal. Ani po prvním prodloužení nebyl znám vítěz, když jsme za nerozhodného stavu ubránili poslední útok. Rozuzlení tak přišlo až ve druhém prodloužení. Pražanům již také chybělo několik hráčů pro pět faulů a síly, protože to byl již jejich druhý zápas v jeden den, čehož jsme maximálně využili a zvítězili o 4 body.
Přímým soubojem o stříbrné medaile se stal zápas s Kroměříží. Bez jakéhokoliv ostychu z kvalitních výkonů soupeře na MČR jsme vstoupili do utkání. V prvním poločase dominovaly na obou stranách hřiště především obrany. Přeci jenom ta naše o trochu lépe, a tak jsme šli do šaten za stavu 23:18. Ve třetí čtvrtině jsme Kroměříž zaskočili rychlými kombinacemi a utekli jí až na 9 bodů. Ta se však rychle oklepala a do začátku čtvrté čtvrtiny jsme šli za téměř vyrovnaného stavu. V poslední desetiminutovce jsme neproměnili pár jasných šancí a hlavně udělali zbytečné ztráty, které nás stály druhé místo.
Hodnocení trenéra: Na MČR jsme odjížděli s přáním, abychom byli do třetího místa. Díky zdravotním komplikacím a především výkonnostním skokům v play off jsme si ale uvědomovali, že to nebude vůbec lehké. I proto jsem velmi potěšen, že se nám to podařilo. Naše výkony měly v celém turnaji stoupající tendenci, a tak jedinou vadou na kráse zůstává prohraný souboj o druhé místo s Kroměříží. Naším nejlepším hráčem byl Radim Pták, který si odnesl cenu nejlepšího střelce celého mistrovství, další ocenění získal Jirka Švarc, který byl vybrán do All Star pětky. Nejen těmto dvěma, ale i všem ostatním hráčům bych chtěl velmi poděkovat za úspěšné reprezentování našeho klubu, jak na hřišti tak i mimo něj. Další poděkování patří všem trenérům, kteří se podíleli po celou sezónu na jeho přípravě a vedení při zápasech : Jirky Švarce st., Víti Krejčího st. a Milana Matějky. Poslední poděkování patří rodičům za jejich podporu a sdílené nadšení pro basketbal.
| tabulka | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | BK Synthesia Pardubice | 5 | 5 | 0 | 433:267 | 10 |
| 2. | Slavia MBA Kroměříž | 5 | 4 | 1 | 305:272 | 9 |
| 3. | Sršni Sokol Písek | 5 | 2 | 3 | 354:367 | 7 |
| 4. | Sokol pražský | 5 | 2 | 3 | 357:352 | 7 |
| 5. | BK Snakes Ostrava | 5 | 1 | 4 | 331:418 | 6 |
| 6. | SAM BŠM Brno | 5 | 1 | 4 | 267:371 | 6 |
S již hraní schopným Radkem Dudou, zato bez Michala Voldána, Romana Vach a Martina Šteiera nastoupili Sršni s touhou sérii ještě alespoň prodloužit.
Bohužel, stejně jako v předchozích dvou utkáních, nezvládli Jihočeši vstup do zápasu a od začátku tahali za kratší konec. Skóre v prvním poločase tak oscilovalo mezi 4-15ti bodovou ztrátou. Sršni tentokrát bojovali a byli favoritovi důstojným soupeřem. Podařilo se jim celkem pokrýt tři největší hrozby z prvních dvou utkání - Smrže, Bernátha a Daňka, sokolové ze Žitné však vytáhli z rukávu čtvrtý trumf v podobé výborně hrajícího Dvořáka.
Ve třetí čtvrtině předvedli domácí jeden z nejlepších výkonů v této sezóně. Velmi bojovným a urputným výkonem dotáhli na rozdíl tří bodů. Ve stejném duchu se pak nesla i hra v poslední části. Byl to konečně ten pravý play-off basketbal plný nasazení, střetů, emocí... Hosté si však stále udržovali těsné vedení. Zlomovým okamžikem pak bylo vyfaulování do té doby velmi dobře hrajícího Štefanského, který si 4. a 5. osobní chybu dokázal vykoledovat během 1 sekundy.... Pak již Pražané zápas v pohodě dovedli k výhře a celou sérii k postupu do F4.
Komentář trenéra: "V první řadě gratuluji soupeři, který byl v sérii lepším týmem a zaslouženě postoupil. Přeji mu ať ve F4 dosáhne co nejlepšího výsledku.
K dnešnímu utkání - myslím, že jsme dnes odehráli z celé série nejlepší zápas. Bohužel, opět jsme ani chvilku nevedli a neustále dotahovat náskok soupeře je velmi náročné...V obranné fázi nás zaskočil skvělý Dvořák, ale problémem byl dnes především útok. Chtěli jsme hrát hodně přes naše pivoty, což se víceméně podařilo a druhou naší zbraní měla být tříbodová střelba našich křídel. Tam jsme se sice dokázali dostat do mnoha velmi slušných pozic, bohužel naše úspěšnost byla, narozdíl od tréninku kde jsme málem roztrhali všechny síťky, mizivá. Myslím, že jsme měli i trochu smůly...
Nebudu dnes vyzdvihovat výkon jednotlivců, neboť všech 9 hráčů do toho dalo dle svých momentálních možností všechno, s čímž jsem spokojen. Vyzdvihnu však diváky - udělalo mi velkou radost, "že to pořád aspoň občas zafunguje". Nejen že návštěva byla velmi slušná, ale především ve druhé půli dokázala atmosféra v hledišti náš tým opravdu "nakopnout". Takže díky.
Tímto utkáním skončilo pro tři naše hráče - Radka Dudu, Tomáše Jirsu a Lukáše Linharta půlsobení v mládežnických týmech našeho klubu. Myslím, že všichni odvedli spoustu dobré práce a patří jim za to velký dík. Budu velmi rád, pokud se snimi budu moct dál vídávat v dresu píseckých mužů, anebo ještě lépe v dresu týmů, působících ve vyšších soutěžích než bude hrát náš seniorský tým.
Ještě v tuto chvíli nevím, zda se "dokopu" do nějakého podrobnějšího hodnocení sezóny na těchto stránkách. Takže pro jistotu alespoň velmi stručně: Myslím, že 6. místo víceméně odpovídá kvalitě týmu a tréninkovým podmínkám, jaké máme. Byly chvíle, kdy jsme předváděli basketbal, který by zasloužil medailové umístění, byla období, kdy jsem se bál, že budeme hrát baráž... Co je však neméně důležité - myslím, že kluci vytvořili velmi dobrou partu a doufám, že si celou sezónu užili a na tento rok budou vzpomínat v dobrém - stejně tak jako já!"
| Starší aktuality >> |